Moc se o nich neví, přitom trápí až dvacet procent lidí, kteří tuhle nemoc prodělali. Jak poznáte „covidovou mlhu“ a jaké další psychické problémy můžou přetrvávat i týdny po onemocnění?
Text: Tereza Beníšková
Covid je především fyzické onemocnění. Projevuje se všelijak – dušností, horečkou, urputnou bolestí hlavy, střevními potížemi, velkou únavou, ztrátou čichu a chuti… U některých lidí přetrvávají některé ze symptomů (např. únava, ztráta čichu) i dlouho po prodělání nemoci – v takovém případě jde o tzv. long covid. Koronavirus však může zanechat následky i na psychice, a o tom už se tolik nemluví. Většina lidí si tak psychické potíže s absolvovaným covidem vůbec nespojí.
Psychické potíže, jejichž spouštěčem byl ve skutečnosti covid, pak připisujeme jiným důvodům, například samotným zdravotním problémům, vlastní nemohoucnosti nebo tomu, že trvá dlouho, než se zase dostaneme do formy. K tomu přičtěme vnější příčiny, jako je nekonečný lockdown, chaotická a mnohdy nelogická opatření, přetrvávající distanční výuka a izolace dětí, pocity osamělosti a mnoho dalších frustrujících věcí…
Tohle všechno samo o sobě stačí k tomu, abychom se cítili v nepohodě. Avšak někdy je na vině přímo i prodělaný covid. Americká studie publikovaná v listopadu 2020 v prestižním časopise The Lancet Psychiatry, která vychází z výpovědí 84 000 respondentů, uvádí, že až dvacet procent lidí, kteří si prošli covidem, následně pociťuje psychické problémy. O jaké potíže může jít?
„Covidová mlha“
Nebo tzv. „mozková mlha“ = potíže se soustředěním a udržením pozornosti, problémy s pamětí. Člověku to ani náhodou nemyslí tak jako dřív – potýká se s nejasností myšlenek, dříve nezvyklou nejistotou v momentech, které vyžadují logické uvažování, a pomalejším nacházením souvislostí.
Časté je zapomínání, a to i rutinních pracovních postupů a běžných informací. Je těžké udržet koncentraci, a to i u věcí, které dřív byly dostatečně podnětné a zajímavé. Vyskytnout se mohou dokonce i potíže se čtením a s porozuměním čteného textu a také zhoršení prostorové orientace. Objevuje se i větší citlivost a lítostivost.
Vědci dospěli k závěru, že se tzv. „covidová mlha“ projevuje tak, jako kdyby náš mozek náhle zestárl o deset let anebo nám ze dne na den pokleslo IQ v průměru o 8,5 bodů. U většiny lidí se „covidová mlha“ postupně sama rozplyne, ale je dobré vědět o tom, že něco takového existuje a že se to může nám či našim blízkým přihodit.
Nespavost
Nespavost může být skutečně fyzicky způsobena covidem. Je známo, že covid vyvolává velké imunitní vzepětí, které se týká také tzv. cytokinů. A právě tyto látky stojí za úbytkem serotoninu, který stabilizuje naši náladu a má také klíčovou roli při regulaci spánku. Nespavost po covidu může být urputná, někdy je třeba sáhnout i po lécích.
Úzkosti a deprese
Úzkosti a deprese po covidu mají stejný mechanismus vzniku jako nespavost. Kvůli cytokinové bouři v organismu bude chybět serotonin, což může způsobit ztrátu radosti a potěšení z běžných věcí, rozladu, apatii, obavy, nepřiměřené úzkosti a složité prožívání situací, se kterými jsme si dřív nelámali hlavu.
Častěji se s uvedenými potížemi potýkají lidé, kteří k nim jsou přirozeně disponovaní. Covid pak zafunguje jako poslední kapka a spouštěč.
Všechny uvedené psychické potíže jsou navíc provázané. Když někdo trpí nespavostí, tak se také špatně soustředí, moc mu to nemyslí, protože je unavený, a můžou ho trápit i úzkosti i deprese. A když je někdo úzkostný či depresivní, špatně se mu spí, hůř se soustředí a často zapomíná…
Jak z toho začarovaného kruhu ven?
Pomáhá odpočinek, přiměřený pohyb – nejlépe na čerstvém vzduchu –, zdravá strava, posilování imunity. Snažme se cíleně dělat smysluplné činnosti, udržovat sociální kontakty, být dobré mysli, hledat, co by nás mohlo bavit a rozveselit. Trénovat mentální aktivity. Mít v životě pokud možno řád. Pokud se ale s popsanými potížemi potýkáme delší dobu po covidu – například už několik týdnů – a nic nezabírá, nebojme se vyhledat odborníka, v tomto případě psychiatra.
Mysleme také na to, že popsané psychické potíže se týkají nejen dospělých, ale i dětí a teenagerů, zejména těch, kteří měli covid se středním nebo těžším průběhem (byť je to naštěstí poměrně vzácné). Pak mohou být případné potíže při distanční výuce skutečně způsobeny prodělanou nemocí, a ne leností či nechutí plnit školní povinnosti.
Na druhé straně – samozřejmě to neznamená, že za veškerými potížemi s distanční výukou nutně stojí covid nebo že všechny děti a dospívající, kteří si tímto onemocněním prošli, budou mít nějaké následky. Je to ale jedna z možných příčin a je dobré vzít ji v úvahu, pokud po nemoci všechno nejde tak, jak by mělo.
Další články dětské psycholožky Terezy Beníškové na webu Velká přestávka:
Jak poznáte, že malému introvertovi není dobře – a co s tím?
Co opravdu potřebují malí introverti?
3 způsoby, jak zahnat akutní úzkost
Jak pomoci úzkostnému dítěti
Psychohygiena pro děti a teenagery
Time management pro děti a dospívající
Jak poznat začínající depresi?
Proč zažíváme pocit selhání – a co s tím dělat?
Čas na školu vs. volný čas
12 způsobů, jak předcházet depresi. U sebe i u dětí.