Jaké metody u svých studentů na osmiletém gymnáziu s úspěchem používá Natálie Dunn – a jak je hravě zapojit do školní i domácí výuky?
Text: Natálie Dunn Foto: Markéta Maki Pištěková
Při slovech „gramatika“ a „slovíčka“ se mnoha lidem vybaví nepříjemné vzpomínky na telefonní seznamy, které se museli během školní docházky biflovat, případně na gramatická cvičení, při nichž usnuli a probudili se jen na tu „svou“ větu, do níž při troše inteligence honem doplnili správný tvar. Výsledkem jsou celé generace dospělých vzdělaných ve stylu „našprtal se – předvedl při zkoušení – úspěšně zapomněl,“ bez komunikačního sebevědomí či funkční dovednosti v cizím jazyce. Gramatika a slovní zásoba jsou přitom naprostý základ, na vyšších úrovních navíc poskytují možnost jemně rozlišeného vyjadřování i pochopení psaného či mluveného textu.
Jak tedy učit a naučit nezáživnou gramatiku a otravná slovíčka? Já do svých hodin ráda zařazuji prvky tvůrčího psaní. Jednak mám k tvůrčímu psaní blízko, jednak se mi osvědčilo jako efektivní metoda, která zvyšuje u žáků motivaci, sebevědomí, je zábavná, zbavuje je strachu z literatury a dovoluje jim „ohmatat“ si jazyk ze všech stran. Látka se lépe uchopuje, studentům se přirozeně dostane pod kůži. I naprostý začátečník pak může rodiče překvapit sdělením: Mami, dnes jsem na hodině angličtiny napsal báseň. Začneme tedy u….
Poezie
Když se řekne poezie, většina studentů se zašklebí, neboť si představí bělavé páry, co hynou a co jim nedovolí najít a pojmenovat tu správnou stopu. Lvové bijí o mříže, načež vyděšený studentík prchá. A je v této chvíli přesvědčen, že když nedokáže metonymie pochopit, natož je najít, bude poezie na stejné úrovni jako teorie strun: pro většinu smrtelníků naprosto nepochopitelná.
Nicméně stačí několik hodin s prvky tvůrčího psaní v angličtině a pro většinu studentů se z těchto aktivit stanou oblíbené vsuvky, které výuku osvěží.
Asi nejjednodušším úkolem, který zvládnou i úplní začátečníci, je akrostich. Můžeme ho zařadit od úrovně A1 a můžeme začít třeba jmény studentů nebo nějakým jednoduchým slovem. Na vyšších úrovních pak můžeme požadovat celé věty či zadat tematické psaní. Jde i o vhodnou tzv. ledolamku neboli ice-breaker.
Happy
Open
Mum
Expectations
Další jednoduchou básní v angličtině je tzv. doplňovačka. Je náročnější na přípravu, protože je vhodné vymyslet si cílenou aktivitu, která se vztahuje k probíraným tematickým okruhům či gramatice, ale princip je stejný pro všechny. U začátečníků můžeme na příklad požadovat doplnění do popisu jejich pokoje. Procvičujeme tak vazbu there is/are a slovní zásobu týkající se domova, jakož i slovní pořádek anglické věty.
U pokročilejších studentů pak podobně nacvičujeme různé gramatické jevy a slovosled, v něm totiž často chybují i pokročilejší studenti. Od úrovně B2 můžeme zařadit tzv. adjectives poems, další kámen úrazu. Proč vlastně říkáme a small brown bottle, nikoli a brown small bottle?
Od úrovně B1 můžeme zkusit haiku, jehož cílem je nácvik přirozeného rytmu v angličtině (počítáme slabiky v každém verši: 5-7-5). Psaní haiku se mezi studenty těší velké oblibě pro svou zdánlivou jednoduchost i reálnou možnost, že takový úkol zvládnou během hodiny dokončit.
Sonet lze zařadit od úrovně B2, a to pouze ve skupinách, u kterých předem vím, že se studenti o tento úkol alespoň pokusí a budou spolupracovat. Jde o náročnou hodinu, resp. vyučovací dvouhodinovku, v níž se studenti pokoušejí napsat shakespearovský sonet v současné angličtině poté, co si přečtou příklad od mistra.
Cílem není, aby studenti vytvořili dílo jazykem alžbětinské doby, ale aby si za použití moderní angličtiny vyzkoušeli, jak je těžké něco takového napsat, aby si sami přišli na schéma rýmu (abab cdcd efef gg) a zároveň si vyzkoušeli správnou výslovnost (rým je tvořen zvukovou podobností, nikoli tím, jak se slovo píše). Báseň přitom musí být napsána bez chyb – soustředíme se na správné použití vazeb, členů, časů a slovního pořádku.
Próza
U nejmladších studentů a začátečníků (úroveň A2) začínám nácvikem vyprávění. Studenty požádám, aby se podělili o příhodu z rodinné dovolené nebo z prázdnin. Poskytnu jim návodnou strukturu:
- Firstly
- Then
- And finally
Tedy česky: nejprve, potom a nakonec, což jim poskytne základní strukturu textu. Nejde o zbytečnou aktivitu, která má z mladých lidí vychovat další Carol Joyce Oates, ale o to, aby byli schopni vytvořit koherentní text. Dovednost strukturování textu se pak dá přenést do prezentací či esejů, ale i do praktických záležitosti, jako jsou recepty nebo návody na sestavení nábytku.
Prvním úkolem je, aby se studenti pokusili během hodiny převyprávět událost ústně – třeba jak se jim ztratily na letišti kufry, jak to ovlivnilo jejich dovolenou a jak to nakonec dopadlo. Teprve poté se mohou pokusit text také sepsat.
Další hezkou aktivitou jsou pohádky. Pohádky zná každý a skoro všichni je mají rádi, bez ohledu na věk. Tuto aktivitu doporučuji od úrovně A2. Může mít různé obměny – studenti si anglicky převyprávějí známou pohádku (Sněhurka apod.), nebo si po diskusi o známých pohádkách mohou vymyslet vlastní. Cílem je opět nácvik struktury textu a také správného použití minulého času, zejména nepravidelných sloves.
Povídku můžeme zadávat až od úrovně B1. S tímto žánrem lze pracovat několika způsoby. Zadáme téma a můžeme požadovat použití různých časů ve vyprávění a jiných v dialozích. Například vyprávění musí být v minulém či v minulém průběhovém, kdežto dialogy mohou využívat všechny ostatní časy. Můžeme ukázat obrázek, který má studenty inspirovat k vymyšlení příběhu.
Tato práce s textem často přesahuje tzv. školní angličtinu a posunuje dovednosti studentů na vyšší úroveň. Nácvik psaní začíná první verzí úvodního odstavce s diskusí a zpětnou vazbou přímo v hodině. Před zadáním takového úkolu je nutné věnovat několik hodin nácviku techniky psaní a struktury textu. I toto je dosti náročné na přípravu učitele.
Divadlo
Divadelní představení v různých cizích jazycích se hrají na mnoha školách. Jde o skvělý způsob, jak naučit studenty mluvit na veřejnosti a překonat strach a nervozitu. Přirozeným, a navíc zábavným způsobem tak získávají sebevědomí, pokud jde o komunikaci v angličtině. Psaní divadelních textů je ovšem trochu vyšší liga. Tuto aktivitu doporučuji od úrovně B2.
Cílem je osvojit si přirozenou konverzační angličtinu (dialogy) a pochopit strukturu dramatických textů jejich četbou, což se samozřejmě u vyšších gymnaziálních ročníků hodí (nejen) k maturitě. Studenti mají možnost si s jazykem hrát, přemýšlet o tom, jaké výrazy by třeba použili „na koberečku“ v ředitelně, na úřadě, při hádce s rodiči atd.
Proč tvůrčí psaní?
Jednoduchá odpověď: Funguje to, tedy alespoň u většiny skupin. Navíc jde o přenosnou dovednost, kterou mohou studenti využít v akademickém prostředí (eseje, odborné články) i v budoucí profesi (vytváření prezentací apod.). Někteří ze studentů se nepochybně budou jednou živit programováním, budou vytvářet počítačové hry, které taktéž vyžadují dovednost strukturování a organizace textu.
Netvrdím však, že by všichni učitelé něco takového zařazovat do svých hodin. Každý se musí řídit citem pro situaci a v žádném případě by se nikdo neměl nutit do aktivity, která je jemu samotnému nepříjemná. Kantor nemůže očekávat nadšení od studentů, když on sám pro věc zapálený není, je nervózní, křečovitý.
Navíc se nabízejí i další způsoby, jak výuku zatraktivnit. Pro hudebně zdatné učitele bude jistě příjemné pracovat třeba s texty z populární hudby. K výuce se dají dobře využít i ukázky z filmů. Inspiračních materiálů, nápadů a zdrojů se dnes najde spousta – a výuka má pak úplně jinou šťávu!
Další články od Natálie Dunn na webu Velká přestávka:
Zhroutit se by byl luxus
3 věci, na které jsou učitelé alergičtí
Otevřená zpověď učitelky a mámy
Začínáme číst anglicky
Jak pomoci dítěti s jazykem, který sami neumíte?
Cizí jazyky online: co dětem pomůže?
Jak se nezbláznit? Tipy učitelky a mámy