Tipy od Petry Schwarzové Žallmannové, která se dlouhodobě s láskou a vášní zabývá dětskou literaturou – důkazem je její facebooková stránka Opičí matka. Pro malé děti se vybírá ještě celkem snadno, ale co pro ty starší, zvlášť pokud je momentálně zajímají úplně jiné věci než „nějaké knihy“?
Text: Petra Schwarzová Žallmannová Foto: Silvie a Ondřej Martínkovi + archiv autorky
Čím jsou děti starší, tím je výběr knih složitější. Děti na druhém stupni jsou snad tou nejnáročnější klientelou. Přichází puberta a nové zájmy. Ale nejen to. Mozek dospívá, už to nejsou „děcka“, začínají mít vyhraněné názory a vlastní témata, potřebu vymezovat se a zároveň touhu být součástí kolektivu. A dětské knihy o jednorožcích a o bagrech přestávají stačit. Knihy v našem přestávkovém výběru jsou určeny dvěma skupinám starších dětí.
1) První skupina knih je pro ty, kteří právě stojí na zmíněném mládežnickém prahu, na pomezí mezi 1. a 2. stupněm, čtou už samostatně, nebo jim předčítají rodiče. Sem patří Artemis Fowl, Gorila a já, Polča, Strážci Sovího vrchu a Tajemná zahrada. Jsou to knihy náročnější než prvostupňové pohádky a vyprávějí příběhy dětí věkově podobných těm, pro něž je doporučujeme. Jsou pro kluky i pro holky, najdete tu fantasy, osudy běžných dětí u nás i v zahraničí, ale taky trochu historie. Každému podle jeho chuti. Zkuste jich víc – v tomhle věku se čtenářský vkus mění. Co když vaše dítě zaujme něco, co byste opravdu netipovali?
2) Druhá skupina knih je pro mládež na konci druhého stupně, případně pro středoškoláky. A taky pro rodiče. Patří sem Alma – Vítr se zvedá, Projít zrcadlem I. – Snoubenci zimy, Essex County, Gender Queer a Jinde. Čtenáři v tomto věku často vyhledávají série, a tak tu máme dva první díly, v obou případech velmi neobvyklé, ale opravdu brilantní fantasy. Pro ty, kteří raději sáhnou po něčem soudobém a reálném, po něčem, co je přivádí k přemýšlení o osudech jiných lidí, a taky o tom, jak to ve společnosti funguje, je tu útlá povídková sbírka českých autorů.
A pokud si lámete hlavou nad svými nečtoucími puberťáky, zkuste otevřít oči a zalovit ve vodách komiksu. Ale pozor, nemluvím o marvelovkách nebo o Garfieldovi. I svět komiksu nabízí hluboké čtenářské zážitky, které se zadřou pod kůži, jen je potřeba vhodně zvolit. Současné děti jsou zvyklé na vizuální atraktivitu informací, a pokud je klasický text neláká, mohla by být cesta ke knihám dlážděna kvalitními grafickými romány. V nabídce najdete dva unikátní, v nichž se snoubí skvělý textový obsah s výborným uměním. Přeji všem příjemné čtení a předčítání. Další tipy, hlavně pro mladší děti, najdete na facebookové stránce Opičí matka.
Alma
První díl trilogie, která nás vrací do konce 18. století. Celý svět je řízen a poháněn trhem s lidmi. Evropské lodě plují do Afriky, tam za levné cetky a alkohol nakupují zajatce a odvážejí je do Ameriky. Na trhu s otroky je prodají za bavlnu, cukr a tabák, který pak odvážejí do Evropy. Starý kontinent těžkne zlatem a černým svědomím. Almě je 13. Ona a její rodina jsou posledními členy kmene Oko. Každý příslušník tohoto kmene má jedno z pěti magických nadání, která dávají příběhu dotyk pohádkové reality v kulisách strašlivých zvěrstev. Almina rodina je násilně rozdělena a každý člen vyráží na svou pouť sám. Všichni se vzájemně hledají a mnohdy bolestně míjejí. Fascinující příběh nádherných a zároveň děsivých lidských osudů pro všechny starší deseti let. Timothée de Fombelle opět ukazuje svou vypravěčskou sílu, s níž čtenáře přiková ke stránkám.
Timothée de Fombelle: Alma – Vítr se zvedá. Přeložila Hana Zahradníčková. Baobab, Praha 2021, 344 s.
Projít zrcadlem – kniha 1.: Snoubenci zimy
První svazek čtyřdílné série odhalí fantazijní dystopický vesmír, v němž starý svět je rozerván na kusy, které plují vesmírem jako neforemné kusy, tak zvané archy. Každá je jiná, každá má jiné osazenstvo, jiný společenský systém, jiného „předka“. A také jiné klimatické podmínky. Ofélie je zasnoubena proti své vůli a musí se přestěhovat za svým nastávajícím na archu, která je pokrytá ledem, kde je společnost zmítaná neustálými nesváry a intrikami. Snaží se zvládnout svou prapodivnou pozici, snaží se nenápadně proplouvat těmi několika měsíci, které ji od nenáviděné svatby dělí. A kdo je jejím nastávajícím? Je to vysoký politik, tak neoblíbený, že se hned stane neoblíbenou i ona… přestože ji ještě nikdo nezná, nikdo ji neviděl, alespoň ne bez převleku a masky. Jaký je vlastně důvod sňatku? Proč rada starších žen vybrala právě ji? Jsou to její ruce „čtenářky“, které dokážou nahlédnout do historie každého předmětu? Nebo je v tom něco jiného? Fascinující a neobvyklé fantasy pro mládež od konce druhého stupně. Hodně zvláštní a hodně jiné. Skvěle napsané… budete chtít i ty další tři díly. A to hned. Ještěže už všechny vyšly i v češtině!
Christelle Dabos: Projít zrcadlem: Snoubenci zimy. Přeložila Drahoslava Janderová. Baobab, Praha 2018, 416 s.
Artemis Fowl
Před pár lety byla tahle kniha v Irsku populárnější než Harry Potter, a to je co říct! Je to hodně akční příběh náctiletého kluka s neobvyklým nadáním. Nadáním škodit. Tenhle kluk je každým coulem zločinec prahnoucí po zlatě. Artemis Fowl zjistí, že svět víl a skřítků opravdu existuje, a rozhodne se do něj proniknout. Ale nejsou to roztomilé pohádkové postavičky, je to velice moderní civilizace s velice soudobou politickou strukturou, policejními jednotkami a tajnými agenty. A teď se ukáže, jestli je Artemisův plán lepší než skřítčí komando! Děj má rychlý spád, trochu jako by člověk sledoval akční film. A humoru tam taky najdete dost. Občas na hranici vkusu, třeba to hliněné vyprazdňování permoníků… ale pro ty, kterým se moc číst nechce, to může být lákavé zpestření. Doporučuji hlavně klukům, kteří rádi paří bojové hry a je jim plus minus deset.
Eoin Colfer: Artemis Fowl. Přeložila Veronika Volhejnová. Albatros, Praha 2020, 176 s.
Essex County
Grafický román o hokeji v Kanadě. Román o vztazích v rodině i v hokeji. Hluboký příběh, kde skvěle volená slova doplňuje komiksový obraz o téměř filmovou rovinu. Osudy stárnoucích hokejistů i malých kluků, kteří bojují s neobvyklými životními situacemi je plnohodnotným románem, žádným plytkým obrázkovým čtením. Je to o životě v malém městě uprostřed lesů i o tom, jaké to je, když máte hlavu plnou velkých plánů a snů a odstěhujete se do velkoměsta, o tom, jaké to je, když nevíte, kdo je váš táta a nutně byste ho potřebovali, o tom, jak těžké to může být, když máte nakročeno do NHL a přijde úraz… a vy po tom úraze už nejste takoví jako dřív. Je pro kluky i pro holky 12+.
Jeff Lemire: Essex County. Přeložila Martina Knápková. Paseka, Praha 2019, 512 s.
Gorila a já
Je to jen zdánlivě příběh o gorile, která adoptuje malou holku z dětského domova. Gorila totiž možná není gorilou, možná je někým jiným, úplně obyčejným, někým, kdo má pevnou vůli čelit „normálnímu“ světu kolem a žít si život vlastním způsobem. Je to příběh o pomaličku budovaném vztahu a ještě pomaleji rostoucí důvěře mezi dítětem a dospělým. Je to krásná studie toho, že rodičovská láska může mít mnoho podob a ne vždy musí být všechno dokonalé, aby to bylo skvělé. A pak je tady taky trochu hnusného politikaření a oportunistických komerčních zájmů. Spousta silných sociálních témat schovaných v hávu vtipné alegorie. Pro kluky i holky od osmi let… ale klidně i pro starší! Jestli stojí za to sledovat celou produkci některých autorů knih pro děti, zcela nepochybně k nimi patří Frida Nilsson. Vtip a vážná společenská témata dokáže skloubit tak šikovně jako málokdo.
Frida Nilsson: Gorila a já. Přeložila Viola Somogyi. Portál, Praha 2015, 144 s.
Polča
Polča je holka na hranici puberty. Jediné, o co stojí, je žít normální puberťácký život. Téměř deníková výpověď odhaluje všemožné soudobé problémy, jimž je Polča nucena čelit. Táta, který s nimi nežije, ale do jejího života rozhodně patří, má tak trochu problém s návykovými látkami, a navíc Mimún, Polčin kluk (v nevinném prepubertálním slova smyslu), je Maročan. Přestože se mají rádi a dobře si rozumějí, oba vědí, že z toho nic nebude, protože jsou každý z jiné kultury a na Mimúna už v Maroku čeká nevěsta… až bude dospělý samozřejmě… ale dané je to už teď. Skvěle čtivý styl, vyšperkovaný mnoha dialogy, člověka snadno strhne. Je vtipný realistickým vykreslením Polčiných myšlenkových pochodů a zároveň tvrdě realistický, neidealizující, předkládající čtenářům mnohá nelehká témata. Polča je pro kluky i holky asi tak 10+.
Guus Kuijer: Polča. Přeložila Magda de Bruin Hűblová. Albatros, Praha 2021, 360 s.
Strážci Sovího vrchu
Prvotina Jana Švrčka o skupině kamarádů, kteří se snaží zachránit kousek přírody „za barákem“, je civilním a realistickým obrazem života dnešních dětí. Dvě party – jedna silácky agresivní, skejťácká, druhá pomalu vznikající z jednotlivců, kteří spojí mimo jiné to, že mají trochu jiné zájmy než jenom zevlovat na hřišti a flákat se. Skvěle vykreslené postavy, kterým věříte, protože občas váhají, nejsou dokonalé a občas dělají pořádné chyby, jsou nejsilnějším trumfem knihy. Najdete tu téma ochrany přírody i vztah ke spolužákům s handicapem, kamarádství založené na vzájemné pomoci a respektu, taky střet s policií nebo stud za starý mobil, ale nic z toho není čtenáři servírováno násilně, i silná témata zapadají do příběhu samozřejmě a přirozeně. Ideální pro čtenáře na přelomu prvního a druhého stupně.
Jan Švrček: Strážci Sovího vrchu. Albatros, Praha 2019, 192 s.
Tajemná zahrada britsko-americké autorky Frances Hodgson Burnett spatřila světlo světa v roce 1911 a její sláva na seznamech oblíbených knih v anglosaské literatuře rostla po celý zbytek století. Podle obvyklostí doby, kdy vznikla, je sice přiznaně poučná, až mravokárná a jaksi romanticky teskná, ale zároveň optimistická a plná lásky. Bývá přirovnávána k jakési dětské odnoži Jany Eyerové a ten dotek knih sester Brontëových je tam opravdu jistým způsobem cítit. Sirotek, tajemné sídlo o stovkách pokojů na anglickém venkově, přísné chůvy, absentující nebo mrtví rodiče atd. Zajímavým historickým detailem je vzpomínka na koloniální historii Velké Británie – hlavní postava Mary Lennoxová totiž přijíždí do Anglie z kolonizované Indie, a odkaz v textu to rozhodně není jediný. Příběh fyzicky i mentálně deprivované holčičky, která se přestěhováním a seznámením se s vrstevníky změní v dítě veselé, zdravé a pro ostatní inspirativní. Její příběh se proplétá s příběhem dalšího fyzicky a mentálně deprivovaného dítěte, „pana“ Colina, jemuž Mary ještě s vesnickým kamarádem Dickonem pomohou najít cestu ven z depresivního světa hypochondrie. Je to příběh o víře v sebe sama, o víře v čerstvý vzduch, o schopnosti oživit opomíjené a upadající – ať už jde o rodinu nebo o zahradu. Hodí se pro společné čtení už od první třídy, pro samostatné až tak od čtvrté.
Frances Hodgson Burnett: Tajemná zahrada. Přeložil Lumír Mikulka. Leda, Praha 2020, 336 s.
Gender queer je autobiografickou komiksovou výpovědí člověka, který celoživotně řeší svou identitu. On, či ona? Není to jedno, proč musíme pořád všechny dělit do těchto dvou skupin? Jak z toho ven, když se člověk necítí být součástí ani jedné z nich? Zážitky malého dítěte, dospívajícího i dospělého vrhnou světlo na toto téma těm, kdo o něm zatím jen slyšeli, ale úplně mu nerozumějí, ale také podpoří všechny, kteří se ve své škatulce pohlaví necítí úplně pohodlně, potřebují sdílet a konfrontovat své pocity, slyšet příběhy jiných lidí, kteří řeší obdobné otázky. Je to jako učebnice empatie, respektu a přijetí, kterou by si měl přečíst každý dospělý a každý dospívající. Pochopení a přijetí různosti je jedním ze základních rysů kulturního člověka.
Maia Cobabe: Gender queer. Přeložila Barbora Doležalová. Centrala, Praha 2021, 240 s.
Jinde je fascinující sbírka povídek o uprchlictví a životě za hranicemi známého komfortu z per několika českých autorů. Kniha je nenápadně útlá, ale proklouznout by nám neměla. Je výborně napsaná, skvěle udělaná. Různé příběhy, různé kulturní kontexty, různé cesty. Hluboké psychologické sondy do myslí těch, kdo jsou nuceni opustit svůj domov, přehlídka důvodů a motivů k odchodu, silné literární zážitky. Ale přes tu všechnu vážnost a tíživost je to stále zcela neoddiskutovatelně kniha pro děti, která osloví a zaujme, a hlavně spustí vodopád myšlenek. Jaký je život jinde? Jaké to je utíkat před válkou nebo před chudobou, či dokonce před násilnickým otcem? Co by se stalo, kdybyste jednou koukali na zprávy v televizi a z obrazovky by vypadlo dítě z utečeneckého tábora? Pro všechny přibližně 12+.
Kolektiv autorů (Černá, Dutka, Platzová, Čumlivski, Pilátová, Cigan, Šindelka): Jinde. Baobab, Praha 2016, 144 s.