Proč bolesti zad, krční páteře a spol. nyní trápí i ty, kteří celou dobu zodpovědně sportovali? A jak řešit tyto problémy u dětí a teenagerů? Probírali jsme to s Klárou Tuzarovou, fyzioterapeutkou a celostní terapeutkou z terapeutickeho centra Namao, www.namao.cz.
Připravila: Simona Martínková Racková
Jaké jsou nejčastější problémy, se kterými za vámi nyní lidé chodí? Změnilo se to nějak oproti době před koronakrizí?
Nyní chodí hodně lidí s různými bolestmi a dlouho odkládanými zdravotními problémy, které chtějí konečně řešit, když je možnost. Jde o bolesti zad z home officů, ale i o komplexnější věci, jako jsou kombinace několika operací, bolestí, starostí a těla v celkové dekondici po dlouhé době bez péče, kdy se vše nahromadilo. Také je ale nemálo těch, kteří si potřebují zkrátka odpočinout, uvolnit tělo i duši.
Jak se na nás podepsal rok, kdy jsme byli převážně „zavření“ doma, mnoho z nás trávilo dlouhé hodiny u počítačů – a to i děti a teenageři – a možnosti sportování byly značně omezené?
Fyzický stav je jedna věc – tělo skutečně trpělo, nebyly k dispozici regenerační prostředky a nemalá skupina lidí přestala sportovat úplně. Pak byli i ti, kteří v lockdownu naopak získali čas a začali sportovat víc než kdy jindy – ovšem bez jakéhokoli vedení a odpočinku. Ani jeden extrém tělu samozřejmě nesvědčí. Tělo je buď celé ochablé, klouby trpí, jelikož je svaly nepodporují, anebo je naopak přetížené a nezregenerované, trpí úpony, vazy a fascie, které jsou v nadměrném napětí.
A pak je tu další obrovský problém, o kterém se pořád nemluví dostatečně, a to jsou duševní potíže, které tím vším vznikly. A to jak u dospělých, tak u dětí a teenagerů. Všechno se to začne více projevovat na podzim, což je klimaticky i energeticky náročnější období. Teprve pak se vyplaví všechno to, co se v nás nashromáždilo během letošní zimy a léta, kdy opět budeme žít „na 1000 procent“.
Takový život tzv. na energetický dluh se projeví v první slabší chvíli, kterou podzim rozhodně je – kratší dny, chlad, únava a větší náchylnost k nemocem. Proto velmi doporučuji dávat na sebe teď pozor, nežít úplně nadoraz. Odpočívat, pečovat o sebe, regenerovat a dobře jíst.
Bolesti zad, krční páteře a podobné nepříjemnosti nyní trápí i řadu dětí a teenagerů, což dřív nebývalo zvykem. Je to v nějakém ohledu jiné než u dospělých?
Řekla bych, že příčiny i projevy jsou podobné. Celkový obrázek je výsledkem dlouhého sezení, nevšestrannosti pohybového repertoáru, jednostranného zatížení, nedostatku spánku a nevhodného jídelníčku.
Zmínila bych ale i početnou skupinu vrcholově sportujících mladistvých, kteří nemají odpovídající péči v podobě kompenzačních cvičení, fyzioterapie, masáží… To je veliký problém, který často předčasně ukončuje jejich sportovní „kariéru“. Potýkají se s bolestmi, úrazy, přetížením, únavovým syndromem, přitom ne vždy vidí ve fyzioterapii její smysl a najdou si na ni v náročném školním i tréninkovém programu čas.
Je „náprava“ u dětí a teenagerů odlišná od práce s dospělými, nebo je to víceméně stejné?
Terapeutická práce s oběma skupinami se zásadně liší. U teenegerů bývá velikou otázkou motivace ke cvičení a vůbec k péči o sebe. Často je k fyzioterapii doženou rodiče a to samozřejmě nikdy nefunguje tak, jako když dospělý si sám najde fyzioterapeuta či jiného odborníka a rozhodne se do svého zdraví investovat čas i peníze.
Nicméně pokud se podaří s dětmi tu cestu najít, ať už formou hry, nebo jinak, jejich schopnost vnímat tělo a přebudovat stereotypy je mnohem silnější než u dospělých. Ještě nemají toto vnímání tolik zakryté, a tak lze jakékoli vzorce snadno přeměnit v ty lepší, vhodnější.
Někdy může být tou nejlepší a zároveň nejdostupnější cestou i relaxace a masáž, při níž má dítě či dospívající možnost vypustit okolní svět a relaxovat, čehož se mu jindy, v neustálém tlaku na výkon ve škole, sportu atd., nedostává. Jindy hodně pomůže instruktáž, jak posilovat nebo dělat svůj oblíbený sport lépe tak, aby tělo jednostranně nepřetěžovali, a vést je ke kvalitnímu kompenzačnímu cvičení s cílem zlepšit se v tom, co mají rádi.
I když byla situace pro všechny de facto stejná, různé lidi, a třeba i jednotlivé členy rodiny, nyní trápí odlišné potíže: někdo si stěžuje na bolesti krční páteře a kolem lopatek, jiný na bolest v bederní oblasti… Čím je to způsobeno?
To je dáno pohybovými stereotypy, které jsme se naučili během života. Někdo má více ochablý střed těla a zde budou trpět hlavně bedra, jiný má velké starosti a je unavený a toho může bolet hlava, další má ochablé svalstvo okolo lopatek, což způsobuje bolesti v této oblasti.
Souvisí to i s tím, jaký děláme sport, jak spíme, nosíme kabelku, jaký je nás duševní stav. Ale i s tím, jaké za sebou máme operace, úrazy a vnitřní potíže, například s trávením, dýcháním, vylučováním. Okolností, které se propisují do našeho těla, je bezpočet a jsou stejně individuální jako jejich následky.
Mnoho lidí se i přes nepříznivé okolnosti pravidelně hýbalo – chodili na delší procházky, snažili se dosáhnout určitého počtu kroků, někteří se nově dali na běhání či cyklistiku. Přesto bolesti zad a fyzická nepohoda často trápí i je. Je to důsledkem jednostranné zátěže?
Problém je právě v tom, že často začali dělat sporty a pohyby, které nikdy předtím nedělali. Navíc neměli možnost poradit se, zda to provádějí dobře, zda mají vhodné boty, správně nastavené kolo atd. Zvlášť běhu velmi doporučuji klást důraz na techniku a nechat si ji zkontrolovat. I taková drobnost, jako je práce rukou, frekvence kroků anebo držení paže, dokáže zajistit dlouholeté běhání bez zranění a bolestí. Totéž platí i u chůze, cyklistiky a vlastně u jakéhokoli sportu.
Jaké druhy pohybu, případně i rehabilitace zařadit teď, aby se lidé znovu cítili fit a přestalo je „všechno bolet“? Co dělat, a čeho se naopak vyvarovat?
Začít o sebe pečovat. Jít za tím, za kým je jejich tělo táhne – na masáž, diagnostiku běhu, výživovým poradcem, koučem, fyzioterapeutem. Skutečně se svého těla zeptat, co by mu udělalo nejlépe, co nejvíc potřebuje. Doporučila bych 1) hýbat se a 2) dbát na kvalitní, pravidelnou a individualizovanou regeneraci, dobrý spánek a jídlo.
U pohybu vždy platí, že čím je všestrannější, tím lépe. To znamená doplnit běh třeba plaváním nebo posilováním s vlastní vahou. A protože prevence je nejlepší lék, je dobré hledat, co mé tělo i duši podporuje, a začít o sebe pečovat dřív, než se projeví nějaká bolest či problém.
Můžou „obyčejné“ bolesti zad či třeba právě krční páteře přerůst v závažnější zdravotní problémy? A naopak: můžu se tím, že začnu řešit tyto bolesti, zbavit i jiných zdravotních obtíží?
Někdy mohou bolesti zad předznamenávat vznik či existenci vážnějších problémů – onemocnění různých orgánových soustav. Přerůst mohou ve větší a větší bolest, která v krajním případě může znamenat až úplné omezení pohybu. Je velká provázanost mezi interními neboli viscerálními (orgánovými) potížemi a bolestmi pohybového aparátu. Typicky to bývá reflux (pálení žáhy) spojený s potížemi s krční páteří, bolesti krční páteře a úporné migrény, bolesti beder a zácpa či gynekologické potíže, poruchy sluchu či rovnováhy a opět krční páteř, a tak bychom mohli pokračovat.
Opravdu se vyplatí vnímat vlastní tělo komplexně a tak k němu také přistupovat. Nic není tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. Vždy je dobré zvažovat, s čím vším mohou mé bolesti souviset, a hledat jejich skutečnou příčinu. Je ideální zajít za celostním terapeutem, který vám pomůže celý problém vidět z nadhledu a najít cestu z kruhu ven. A to ne zkratkou, ale tak, abyste si příčinu zvědomili, a tím pádem mohli změnit chování a odstranit ji.
Jaké typy ošetření či rehabilitace, které ve studiu Namao nabízíte, jsou nyní zvlášť prospěšné? Jsou některé z nich vhodné i pro děti a dospívající?
Zvlášť prospěšná je práce s fasciemi. Jde o velmi komplexní terapii, která jde skutečně do hloubky potíží i historie klienta. Dále viscerální terapie, která řeší zmíněné souvislosti mezi orgánovými potížemi a bolestmi pohybového aparátu. Ty jsou u teenegerů velmi časté, jelikož stresu mají stejně jako dospělí, ale ventilovat jej či mluvit o tom, co se v nich děje, umí – a chce – jen hrstka z nich.
V neposlední řadě se nám velmi osvědčují online tréninkové plány. Klienta individuálně vedeme prostřednictvím aplikace a jsme s ním v neustálém kontaktu. On si doma cvičí cviky, které mu vybereme, a má tak každý den tu nejlepší prevenci, kterou tělu může sám poskytnout.
Praktická otázka na závěr: Jaká je domácí „první pomoc“, pokud si neopatrným pohybem takzvaně skřípnu nerv? Jistě, nejvíc pomůže odborná masáž, jenže na tu je většinou potřeba objednávat se předem. Musím se tedy smířit s tím, že mě bude ona část těla prostě pár dní bolet?
Naše studio a hodně dalších nabízí i akutní termíny, často ještě ten den. Je to skutečně to nejbezpečnější, co pro sebe můžete udělat. Zvlášť u těchto akutních problémů je třeba být opatrný. Neznáme je, naše tělo se s nimi často setkává poprvé, a tak nevíme, jak bude reagovat. Žádný osvědčený jednoduchý recept tedy není. Určitě doporučuji zůstat v klidu a počkat na odborný zásah 😊