Očima učitelky: Jak se nezbláznit? Tipy učitelky a mámy

Jak se nezbláznit? Tipy učitelky a mámy

Sdílejte nás

Jako máma dvou malých školáků a učitelka angličtiny na gymnáziu se denně ocitám na obou stranách barikády. Tyto rozpolcené životní role mi však umožňují rozumět potížím, s nimiž se obě strany potýkají. A mám pár tipů, co s tím.

Text: Natálie Nera, ilustrace: Silvie Martínková

Chápu zoufalé učitele, kteří už nevědí, co by dalšího vymysleli, protože je online výuka jednak namáhavější, jednak je její efektivita zlomková. Rozumím i vyčerpaným dětem a rodičům, kterým dochází dech, trpělivost a motivace. Ráda bych se proto podělila o některé tipy, které při domácí výuce skutečně fungují, a navíc snižují stres a zvyšují domácí pohodu.

  1. Nastavte pravidelný denní a týdenní rytmus. Nejhorší na situaci de facto kolektivního „domácího vězení“ je ztráta rutiny, jistot a spolehlivých opěrných bodů. Tenhle problém dobře znají ti, kdo jsou na volné noze. Někteří časem zjistí, že bez pevného harmonogramu, který jim někdo určí, nejsou schopni pracovat – že vlastně umějí být jenom zaměstnanci. A my teď žádáme od žáčků, žáků i studentů, aby zvládli nelehký úkol sebekázně a sebeorganizace!

Jako rodiče můžeme pomoci tím, že budeme trvat na brzké večerce (u mladších dětí klidně před osmou, u starších třeba v devět) a ráno na rituálech snídaně i kompletní ranní hygieny. Pravidelný rytmus dětem vrátí pocit jistoty a zároveň důvěru v nás coby vůdce smečky.

2. Oblečte se jako do školy a do práce. I tenhle tip vychází ze zkušeností lidí na volné noze: ti, co zůstávají v pyžamu, neučešou se a nevyčistí si zuby, protože je to „přece jedno“, mívají tendenci víc prokrastinovat a jsou méně výkonní.

Jednoduchým trikem, jak oklamat mysl, je obléknout se třeba ne stejně, ale aspoň podobně jako do školy. Upravený vzhled vyšle mozku signál, že je čas na práci. Samozřejmě je také dobré mít vlastní stůl nebo přinejmenším prostor vyhrazený k výuce.

3. Při hodinách potomka nerušte. Do třídy byste přece taky nevtrhli s tím, že si zrovna potřebujete skočit pro chleba, a váš Honzík tedy musí hlídat dvouletého brášku. I když sami pracujete z domova, výuka vašich dětí by měla mít minimálně stejnou váhu jako vaše zaměstnání.

4. Protáhněte se. Děti by si měly mezi jednotlivými online hodinami udělat aspoň krátkou přestávku a zvednout se ze židle. I tady je důležitý rituál: dojít si na WC, napít se, na minutu otevřít okno a protáhnout si záda. Unavenou mysl osvěží libovolná jógová pozice či jednoduché cviky na zvýšení pozornosti (třeba z rehabilitačních programů na procvičení obou hemisfér typu Maxík, dýchací cviky apod.).

5. Každý den jděte ven. Po online vyučování by děti měly vyrazit ven aspoň na půl hodiny na vzduch. Každý den, bez ohledu na počasí – ať už se vydáte společně na procházku, anebo si děti pohrají na zahradě. Teprve po návratu by se měly pustit do úkolů.

6. Úkoly vypracujte hned ten den, kdy je dostanete. Dítě si tak učivo okamžitě ukotví, a navíc se mu zbytečně nehromadí nesplněné úkoly. Obecně vzato je lepší pracovat v menších dávkách a pravidelně než dlouho na jeden zátah a pak se hroutit, že nestíháme.

7. Dejte dětem prostor pro to, aby prostě byly. Nenuťte je do nadlidských výkonů a práce navíc, aby dohnaly a předehnaly své vrstevníky. V téhle době je ještě důležitější než dřív, aby se mohly věnovat tomu, co je opravdu baví a pro co jsou zapálené.

8. Kontrolujte školní komunikační kanály. Pokud máte doma ještě nedospělé studenty, doporučuji kontrolovat jejich známky i docházku v systému školy. Jestliže se do něj nepodíváte třeba tři týdny, může vás pak čekat nepříjemné překvapení.

Co dělat, pokud zjistíte, že váš potomek nedocházel třeba na hodiny fyziky? Nekřičte na něj, a místo toho se zeptejte, co v čem je problém: třeba je fyzika v pozdních hodinách, kdy to vašemu dítěti už zkrátka „hlava nebere“, nebo tenhle předmět z nějakého důvodu nemá rád. Pak kontaktujte vyučujícího, abyste se domluvili na nápravě a dalším postupu. A buďte si jisti, že vaše dítě není jediné, které se občas „uleje“.

9. Po výuce vypněte počítač. Ze své pedagogické zkušenosti vím, že je pro vášnivé počítačové hráče je čas strávený v gamingovém křesle leckdy jedinou kratochvílí, chybí jim široké spektrum zájmů, málokdy čtou, a navíc kvůli hraní běžně ponocují. Pochopitelně pak cokoli, co se děje v reálném světě, je pro takového hráče málo zajímavé a zábavné – a to se týká i výuky. Takže radím vyhradit téhle zálibě jen omezený (a přesně vymezený) čas.

10. Vyspěte se na to. Nedostatečný spánek osobně považuju za skrytou národní pandemii. Ponocování je přitom zejména pro naše pubertální děti velmi nepříznivé. Jejich mozky se vyvíjejí a rostou podobně jako u malých dětí (se všemi příslušnými projevy), jenže s vůlí a samostatností mnohem staršího dítěte-teenagera. I -náctiletí by měli naspat víc než obvyklých osm hodin, aby bylo tělo spokojené a nálada dobrá nebo aspoň přijatelná. Rozumný spánkový režim se projeví jak na domácí pohodě, tak na studijních výsledcích.

11. Nestresujte se snahou o dokonalost. Všichni děláme, co můžeme. Pokud vám něco unikne, protože jste ten den zrovna neviděli oznámení či e-maily ze školy, nic se neděje. Není třeba cítit se jako školák, který si neořezal pastelky. Všechno se nakonec dá napravit, vykomunikovat – stačí projevit snahu a dobrou vůli.