V rámci spolupráce s časopisem Rodina a škola přinášíme rozhovor se speciálním pedagogem a rodinným terapeutem Jiřím Haldou z květnového čísla, které je právě v prodeji.
Text: Gabriela Juránková
Jiří Halda je speciální pedagog, lektor a rodinný terapeut. Napsal dvě skvělé knihy o výchově. Je rozhodný, pojmenovává situace velmi přesně a často bez příkras. Rozhovor s ním občas sebezpytně zabolí. V konečném důsledku však jeho klidná síla skvěle kontrastuje s chaosem dnešních dní. To, co můžeme udělat každý za sebe, totiž z rozhovoru plyne jasně. Zachraňme vztahy, rodiny, a hlavně děti.
Jak byste charakterizoval dobu, v níž se teď nacházíme?‘
Máte na mysli Babišistán, anebo covid?
To vše dohromady – a hlavně dopad na děti.
Ukazuje se, že až sedmdesát procent dětí je mimořádně závislých na zájmu cizích lidí. V rodinných terapiích se setkávám s obrovským nárůstem domácího násilí. A je jedno, jestli je vzteklá máma na tátu, nebo táta na děti – křičí se na všechny. V krizových dobách se vždy ukazuje, jak fungují vztahy. U nás nefungují. Neustále spoléháme, že za nás někdo problémy vyřeší. Rodiny jsou úplně závislé na školách a školkách, nebaví je příliš se dětmi zabývat. Ztratili jsme kontakt s podstatným, a proto jsme unavení a v rezignaci. Nejsme schopni funkčně inovovat, lehce nám kdokoli cokoli nakuká. Musí dojít k popularizaci rodinného života.
Na co rodiny zapomínají nejčastěji?
Co jsou rodičovské povinnosti. Že rodičovství je celoživotní závazek, ze kterého vyplývá povinnost připravit dítě na školku, na školu – to vše instituce mohou moderovat, ale je to hlavně povinnost rodičů. Lidé se mylně domnívají, že rodina je, když se jede na dovolenou. Rodinný život je chabý. S večeří se členové rodiny rozprchnou každý ke své televizi.
Změnila se vaše práce s příchodem pandemie?
Od loňského jara pracuju v kuse. Přestal jsem tolik přednášet a rozšířil jsem terapeutickou praxi na celý týden, takže mi rukama projde pětadvacet rodin týdně. Ale to jsou rodiny, které si uvědomují, že pomoc potřebují. Jak asi fungují rodiny, které žádnou pomoc nevyhledají?
Jak se po výpadku školní docházky změnily děti? Chodíte na supervize, takže to můžete velmi přesně pojmenovat.
Je to sešup. Děti tloustnou, jsou v rezignaci. Ty, které jsem viděl vloni na jaře, jsou nyní už předškoláci, ale jsou na tom po roce hůř než tenkrát.
To bude asi problém celé Evropy, nebo máte pocit, že jsou na tom Češi hůř?
Ano. Náš vzdělávací systém patří mezi nejstarší, takže nejdéle nakládá na školu rodičovskou zodpovědnost. Systém sám nikdy za nic moc nestál. Vznikl za Habsburků a tomu odpovídá. Měl vychovávat děti pro práci v manufakturách, a to dělá dodnes. Takže ve školách neučíme děti tvořivě myslet, ale dokonale replikovat.
To byla malá ochutnávka – celý rozhovor si přečtete na webu Rodiny a školy.
Rodina a škola
Jediný časopis, který se obrací zároveň na pedagogy i rodiče. Vztah rodiny a školy je v dnešní době klíčový – časopis je partnerem oběma stranám. Zabývá se řešením problémů, s nimiž se učitelé a rodiče setkávají při výchově a vzdělávání dětí. Pomáhá při školní i domácí přípravě, při výběru vhodné střední školy, pravidelně se věnuje i zdravotní problematice, dětské psychologii či pedagogice volného času. Časopis se zaměřuje jak na každodenní praxi v klasických školách, tak na alternativní pedagogické směry a nové trendy ve vzdělávání. Poradenské rubriky slouží jako prostředník mezi pedagogickou a rodičovskou veřejností a vzdělávacími institucemi či Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Soustavně mapujeme také svět dnešních dětí – co je baví, zajímá, inspiruje. V časopise najdete různé náměty a výukové materiály, které lze využít ve škole i pro domácí procvičování. Pravidelnou součástí jsou též recenze učebnic, aktuality z dění na školách či rozhovory se zajímavými osobnosti z oblasti výchovy a vzdělávání.
Rodina a škola – dobrý průvodce na cestě výchovou a vzděláváním.
Čtení o škole, které vás bude bavit!
V květnovém čísle, které je právě v prodeji, najdete také článek o Velké přestávce. Užijte si ho!